Kafe na zahřátí

 Ke: Juli, počkej. Ju: Ahoj Kene. Ke: Dohnal jsem tě. Od kud jdeš ? Ju: Od Mell, byla jsem za ní v práci. A ty ? Jsi zadýchaný. Ke: Běžel jsem za tebou, viděl jsem tě už ve městě, ale byla jsi daleko. Ju: Abys nenastydl. Ke: To mi nehrozí, jsem otužilý. Ale tobě je zima. Pojď na kafe. Co říkáš. Uvařím ti moc dobrý, na zahřátí. Ju: Vážně ? Ke: Ano.

 

 Ke: Odlož si, hned ho přinesu. A posaď se.

 Ju: Ohh, je horký. Ke: Zahřeješ se. Je to lepší ? Ju: Mnohem, děkuji. Krásně voní. Ke: Je v něm špetka skořice. Ju: Hmmm. Moc dobrý, chutná mi. Ke: To jsem rád, četl jsem to a chtěl to zkusit. I mě to chutná. A promiň ten menší zmatek, chystám se malovat a nějaké věci mám ještě v dílně.

Ju: Ten obrázek je moc pěkný, od koho je ? Ke: Neznámý autor.

 

 Ju: Máš rád Paříž ? Byl jsi tam ? Ke: Kdysi jednou. Ale chtěl bych se tam někdy podívat znovu, s někým. Ju: A víš s kým ? Ke: O někom bych věděl. Ju: A to tetování ? Jak dlouho ho máš ? Ke: Mám ho od sedmnácti, jsi zvědavá ? Ju: Moc. Nevadí ? Ke: Vůbec ne. Ju: Věděla jsem že ho máš, jen. Ještě jsme se moc neznali a..

 Ju: A co znamená ? Ke: Sílu. Od mala jsem musel řešit spoustu starostí. Nic jsme neměli. Tátu zabili a máma zůstala sama, semnou.

 Ju: To mě mrzí. Ke: To nic. Každé mé tetování něco znamená. Ale to zase jindy. Ju: Ale,.. Ke: Nene, uvidíš příště, neboj se. Zvědavko.

 Pěkný den,...