Náhoda

..Mia byla po práci v restauraci, dostala chuť na salát. Dala si sklenku bílého..

Mi: Kierone,.. Ki: Zdravím Mio, jaká náhoda. Byl jsem zrovna pro Vaše věci. Jsou jako nové.

Mi: To je neuvěřitelné. Jak jste to dokázal ? Ki: Moje tajemství. Mi: Děkuji moc. Už půjdu. Ki: Proč tak brzy, dojíte salát a já si dám pivko. Můžeme si popovídat. Říkala jste že navrhujete doplňky. Je něco dalšího, co děláte ? Co Vás zajímá ?

Mi: Nemám pestrý život jako Vy. Architekt, to je mnohem zajímavější. Ki: Asi jak se to vezme. Zas tak zajímavý život ani nemám. Spíše hodně nabitý.

Mi: No dobře tedy. Všimla jsem si návrhu, copak to bude ? Ki: Rehabilitační centrum s parčíkem a hřištěm pro děti. Mi: To zní vážně skvěle. Kde bude stát ? Ki: Kousek za centrem, nebudete to mít daleko. Mi: A jak to víte ? Ki: Z práce určitě ne. Mi: Aha, no jistě. Ki: Pořád jste mi neřekla, co Vás ještě zajímá.

Mi: Galerie, muzea. Miluju umění. Chodím cvičit a plavat. A mám ráda květiny. Moc, jakékoliv.

Ki: Zajímavé. I já mám rád umění. Spíš moderní.

..Uběhlo pár chvil, popovídali si a čas utekl..

Ki: No já už půjdu. Je nejvyšší čas. Mi: I já budu muset. Pěkný večer. Ki: I Vám Mio...

Pěkný den,...