Vzkaz

..Bell ve škole dostala vzkaz. Čekala už hodnou chvíli..

Lu: Omlouvám se. A jsem rád že sis vzkaz přečetla. Be: Proč zrovna tady ? Lu: Je to nový bufet, docela z ruky od školy. Tak proto. Kvuli nám. Pojď si sednout lásko.

Lu: Určitě máš hlad. Be: Ne tak velký, přešlo mě to. Lu: Nejsi ty tak trochu uražená ? Be: Proč ? Jestli myslíš o tom, při hodině. Lu: Jasně, o tom. Ale vážně jsi to neuměla. Be: Já to ví, nepřipomínej mi tu ostudu. Všichni se na mě dívali.

..Lukas si ji přitáhl i se židlí blíž.. Lu: Jsi krásná, kdo by se nedíval. Be: Ale já se stydím a když jsme spolu, je to jako by to věděli. Nevím. Lu: To je jen zdání a ty jsi kouzelná když se červenáš, tak jako teď. A mám strašnou chuť na pusu a obejmout tě.

 

 Be: Doprovodíš mě ? Alespoň kousek ? Lu: Půjdu s tebou, klidně bych šel až k tobě. Ty se bojíš. A respektuju to. Be: Víš proč, nechci ti dělat potíže. Lu: Máme dost času a určitě to praskne tak, jako tak. Musíme na to být připraveni, pokud chceme být spolu.

Pěkný den,...