Ad: Je to opravdu strašné, taková neštěstí.
..Z přemýšlení ho vyrušilo jemné cupitání..
Pe: Promiň nechtěla jsem tě vyrušit, ale řekli mi že ses vrátil. Jen jsem chtěla vědět zda jsi v pořádku. Kdy jsi přijel ? Ad: Včera vnoci. Pe: A proč jsi v práci, musíš být unavený. Proč tolik riskuješ ? Ad: Bojíš se o mě ?
Pe: Proč se tak ptáš ? Vždyť jsme přátelé, jasně že jsem měla obavy. To přátelé mají. Riskoval jsi. Nebo ne ?
Ad: Ano. Máš pravdu. "Copak jí na mě nezáleží víc, než na kamarádovi ?"
..Adam byl trochu zklamaný, smutný..
Ad: "Hmm, třeba je duležité začít jako přátelé." A mohl bych tě zítra pozvat na oběd ?
Pe: Já si myslím že ano. Ráda půjdu..
Pěkný den,...
Stále sa krútia v tom istom. Hmm, obed by ich konečne mohol niekde posunúť do spoločného vzťahu.😀
OdpovědětVymazat